Acts 17

Pozdvižení v Tesalonice

1Procestovali Amfipolis
[římská silnice Via Egnatia z Filipis do Tesaloniky procházela celým dnešním sev. Řeckem (od Jaderského moře do Byzantie — dnešního Istanbulu — měřila celkem 1120 km; na některých místech je dodnes viditelná)]
a Apollonii a přišli do Tesaloniky,
[asi 150 km od Filipis; hl. město Makedonie s více než 200 tisíc obyvateli, včetně židovské osady]; 20,4; 27,2; Fp 4,16; 1Te 1,1.7
kde byla židovská synagoga.
v. 10.17; 9,20
2Podle svého zvyku
L 4,16
k nim
tj. k Židům v synagoze
Pavel vstoupil a po tři soboty
13,14
k nim mluvil
ř.: diskutoval / dohadoval se; v. 17; 18,4.19; 20,7; 24,25; srv. Mk 9,34
na základě
ř.: z
Písem.
8,35
3Vysvětloval
ř.: Otvíral; L 24,32
a předkládal
n.: vykládal; 28,23; Ex 19,7; Mt 13,24
jim, že Mesiáš
ř.: Kristus; 2,36; 9,22; 18,5.28
musel trpět
3,18
a vstát z mrtvých
J 20,9
a že „Ježíš, kterého já vám zvěstuji,
(pro podobné užití přímé řeči srv. 1,4)
to je ten Mesiáš.
ř.: Kristus; 2,36; 9,22; 18,5.28
4Někteří
v. 34; 14,4; 28,24
z nich se dali přesvědčit
19,9; 28,24
a připojili se k Pavlovi a Silasovi,
15,22
také velké množství Řeků,
18,4; 19,10; J 7,35
kteří uctívali
v. 17; 13,43!; srv. 19,27
Boha, a nemálo
v. 12; 13,50
předních žen.
5Židé si však, zachváceni žárlivostí,
5,17v
přibrali několik ničemných
ř.: zlých; Mt 5,45; 22,10; n : výtržníků
mužů z tržiště,
19,38p†
vyvolali
ptc.; HL
srocení davu
19,40
a pobouřili
v. 13; 1Te 2,14n
město; napadli Jásonův
Ř 16,21
dům a 
imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
snažili se je předvést před lid.
6Když je nenalezli, vlekli
16,19
Jásona a několik bratří
v. 10.14; 15,1
k představeným města
[ř. politarchés — vládci města (v. 8†) — představitelé města zodpovědní za správní záležitosti a členové městské rady; výraz se nevyskytuje jinde v ř. literatuře, ale byl objeven na 17 nápisech]; 6,12; 18,12
a křičeli: „Ti, kteří pobouřili celý
ř.: obydlený svět
svět,
v. 31; 11,28; 19,27; 24,5; Mt 24,14
přišli také sem
7a Jáson je hostí. Ti všichni jednají proti císařovým
25,8
ustanovením,
L 2,1
neboť říkají, že králem
L 23,2; J 19,12
je někdo jiný: Ježíš.“
8Zneklidnili zástup i představené města, kteří to slyšeli. 9Ale když dostali od Jásona a ostatních záruku,
n.: kauci
propustili je.

10

Pavel v Beroji

Bratři hned
16,10
v noci vyslali Pavla a Silase do Beroje.
[starobylé město 80 km záp. od Tesaloniky, dnešní Verria]; 20,4
Když tam přišli, odebrali se do židovské synagogy.
11A ⌈tamější Židé⌉
ř.: tito
byli ušlechtilejší
n.: vznešenější mysli; n : otevřenější
než ti v Tesalonice: přijali
8,14
Slovo se vší dychtivostí
n.: ochotností; 2K 8,11n.19; 9,2†
a denně pečlivě zkoumali
ptc.; srv. ::1K 10,25 (nevyptávejte)
Písma, zdali je tomu tak.
12Tak mnozí z nich uvěřili,
4,4!
také nemálo
v. 4
vznešených řeckých žen i mužů.
13Jakmile se však Židé z Tesaloniky dozvěděli, že Pavel zvěstuje slovo Boží také v Beroji, přišli i tam a podněcovali [a bouřili] zástupy. 14Tehdy bratři hned vyslali Pavla, aby šel až k moři,
n.: na pobřeží; [dalo by se předpokládat, že jel lodí; to ovšem bývá výslovně zmíněno (16,11; 20,13.38) a cesta po pevnině (cca 550 km) vedla také po pobřeží]
ale Silas
16,1; 2K 1,19p
a Timoteus tam zůstali.
15Ti, kteří Pavla doprovázeli, ho dovedli až do Athén
1Te 3,1; [Pět st. před Pavlem byly na vrcholu své slávy v umění, filozofii a literatuře. Svoji pověst ve filozofii si stále zachovaly a měly přední univerzitu té doby.]
a vrátili se, když dostali příkaz
n.: pokyn
pro Silase a Timotea, aby k němu co nejdříve přišli.

16

Pavel v Athénách

Zatímco na ně Pavel čekal v Athénách, jeho duch se v něm rozhorloval,
1Kr 19,10; Ž 69,10; n : rozčilovalo / provokovalo ho; 1K 13,5
když pozoroval, že město je plné model.
Ř 1,18—32
17Proto mluvil
v. 2p
v synagoze se Židy a s těmi, kdo ctili Boha,
v. 4
a na náměstí
ř. Agora; Př 1,20
denně s těmi, kteří tam byli právě
hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
přítomni.
18Setkávali se s ním také někteří epikurejští
[Pův. učili, že nejvyšším dobrem je štěstí a potěšení (definované jako nepřítomnost bolesti, nikoliv pouze ve smyslu okamžitého a dočasného uspokojení). Organizované náb. viděli jako zlo, zvl. víru, že bohové v posmrtném životě trestají ty, kdo páchají zlo. Proto nemohli přijmout Pavlovo učení o vzkříšení.]
a stoičtí
[Odmítali epikurejské ideály štěstí a učili, že člověk má žít v souladu s přírodou, rozpoznat vlastní dostatečnost a nezávislost a potlačovat žádosti.]
filozofové.
Ko 2,8; 1K 1,20
Někteří říkali: „Co nám to chce ten mluvka
ř. pův.: sběrač semen (používáno o ptácích typu havran), přeneseně: ten, kdo posbírá něco tu a tam a pak to předává; srv. Tt 1,10
vykládat?“ Jiní zase: „Zdá se, že to je hlasatel cizích božstev“; zvěstoval
n.: hlásal jako dobrou zvěst
[jim] totiž Ježíše a vzkříšení.
v. 31; 4,2
19Chopili se ho a odvedli do Areopagu
trad. chápáno jako poukaz na skalnatý kopec blízko Akropole; spíše se však jedná o poradní sbor Athéňanů, který se zabýval etickými, kulturními a náboženskými záležitostmi, včetně dohledu na vzdělání a kontrolu mnoha vyučujících návštěvníků]
a říkali: „Smíme vědět, co je to za nové učení,
Mk 1,27
které hlásáš?
ř.: mluvíš
20⌈Předkládáš našim uším⌉
ř.: Vnášíš do našich uší; L 7,1p
jakési cizí věci. Chceme tedy poznat, co to má být.“
21Všichni Athéňané a cizinci, kteří tam pobývali, se totiž nezabývali ničím jiným, než že říkali nebo poslouchali něco nového.

22Pavel se postavil doprostřed Areopagu a říkal: „Muži athénští, pozoruji, že jste v každém ohledu velicí ctitelé božstev. 23Když jsem totiž procházel a pozorně prohlížel vaše posvátná místa,
n.: svatyně
nalezl jsem i oltář, na kterém je napsáno: 'Neznámému bohu.'
1K 8,5
Co tedy ctíte, a ještě neznáte,
J 4,22
to já vám zvěstuji:
24Bůh, který učinil svět a všechno, co je v něm,
4,24; Ž 50,12
je pánem nebe i země a nebydlí ve svatyních zhotovených rukou
7,48
25ani si nedává sloužit lidskýma rukama, jako by něco potřeboval; on dává všem život, dech
Iz 42,5
i všechno.
1Tm 6,17
26Učinil z ⌈jedné krve⌉
var.: z jednoho; Gn 1,27
všechno lidstvo,
ř.: každý národ lidí
aby přebývalo na celém povrchu
ř.: … tváři; Gn 1,29
země; ustanovil jim nařízená období a hranice
Dt 32,8; Jb 12,23
jejich přebývání,
[tj. život není ponechán náhodě, jak tvrdili epikurejci, nýbrž Bůh jej naplánoval a stvořil (Ř 1,19)]
27aby hledali
15,17
Boha, zda by se jej snad mohli dotknout
Mt 9,21; 14,36
a nalézt
2Pa 15,15
ho, a přece není od nikoho z nás daleko.
Dt 4,7; Jr 23,23
28Neboť 'v něm žijeme, pohybujeme se a jsme',
Jb 10,12; [krétský básník Epimenides (6. st. př. Kr.)]
jak to řekli i někteří z vašich básníků: 'Vždyť jsme i jeho rod.'
Aratos (315—240 př. Kr.), v Phaenomena 5; srv. 1K 15,33; Tt 1,12
29Jsme–li tedy rodem Božím, nesmíme se domnívat, že božstvo je podobno zlatu
Ž 115,4; Iz 40,18n; Jr 10,4
nebo stříbru nebo kamenu, výtvoru lidské zručnosti a důmyslu.
Ex 20,4
30Když tedy Bůh přehlédl ty doby nevědomosti,
3,17; Ř 3,25
nařizuje
var.: oznamuje
nyní lidem, aby všichni a všude činili pokání.
26,20; L 24,47
31Neboť ustanovil den,
Mt 10,15
v němž bude spravedlivě soudit
10,42; Ž 9,9
obydlený svět
v. 6
skrze muže, kterého k tomu určil. Všem o tom poskytl důkaz
ř.: víru / důvěru
tím, že jej vzkřísil z mrtvých.“
2,24

32Jakmile uslyšeli o vzkříšení mrtvých,
23,6; He 6,2
jedni se mu posmívali
2,13†; 2Pa 36,16; Mt 9,24v; 27,41
a druzí řekli: „Poslechneme si tě o tom ještě jindy.“
24,25
33A tak ⌈od nich⌉
ř.: z jejich středu
Pavel odešel.
34Ale někteří se k němu připojili
5,13!
a uvěřili; mezi nimi i Dionysios Areopagita,
[zřejmě člen Areopagu — v. 19p; tradice říká, že se stal biskupem v Athénách]
žena jménem Damaris a s nimi ještě jiní.

Copyright information for CzeCSP